Pobyt s dětmi u vody je pro každého rodiče jedna z milých letních radostí, avšak i chladná voda vám může v létě připravit horké chvilky!
Víte například, jak postupovat, má-li vaše ratolest úžeh, co si počít při alergické reakci na bodnutí hmyzem? Nebo nedej bože v situaci, kdy se dítko topí? Poradíme vám, jak takovým patáliím předcházet i jak je řešit.
Sluneční paprsky po dopadu na pokožku startují tvorbu velmi důležitého vitaminu D, který děti nutně potřebují pro svůj růst. Nicméně tento úkol zajistí pouhých několik minut oslunění denně. Cílené slunění dětí je v době, kdy se stále více ztenčuje ochranná ozónová vrstva zbytečným hazardem s jejich budoucím zdravím. Samozřejmě dětem nezabráníme poletovat u vody s holým pozadím, ale pozadí i ostatní části jemné dětské pokožky musí být pečlivě namazané, ideálně krémem určeným přímo dětem.
Nenechte nic náhodě, mažte ho i ve vodě! Aneb jaký krém vybrat?
Krém by měl být voděodolný buď tzv. „water-resistant“ (ztrácí účinnost za 40 min. po koupání) nebo „water-proof “ (ztrácí účinnost za 80 min. po koupání), z čehož je patrné, že je nutné vrstvu krému pravidelně obnovovat. Dobrý krém by měl obsahovat ochranné složky proti UVA i UVB záření, pro děti jsou pak dle odborníků nejvhodnější tzv. fyzikální sunscreeny, které se nevstřebávají do kůže a nedráždí oči. Nevýhodou je, že tyto přípravky na pokožce vytvoří viditelný bílý film. U chemických sunscreenů tento kosmetický problém odpadá, krémy se vstřebávají do pokožky, s nimi však i množství nejrůznějších chemických látek. Zvýšenou opatrnost při výběru musí zachovávat rodiče dětí s ekzémem. Dítko by dále mělo být od útlého věku zvyklé nosit ochranné brýle, přičemž klobouk či kšiltovka (bezvadné jsou ty s ochranným nákrčníkem) jsou samozřejmostí.
Co byste měli vědět
Intenzita UV záření roste i s nadmořskou výškou.
Sílu UV záření oslabují mraky a znečištěné ovzduší.
Voda, písek, sníh a některé další povrchy a materiály UV záření vzhledem k efektu odrazu mnohonásobně násobí.
Tmavé oblečení propouští méně UV záření než světlé.
Vlhké a mokré látky propouští více UV záření než suché.
Sluníčko, sluníčko nedělej mi „bebíčko"
Pokud nechráněnou dětskou pokožku vystavíte na delší dobu destruktivnímu vlivu UV záření, pokožka zrudne, nepříjemně pálí, dokonce může být i oteklá s puchýřky naplněnými tekutinou. Takové podráždění kůže může u dětí provázet teplota, bolest hlavy a nevolnost. V případě, že po oslunění zpozorujete na pokožce kopřivce podobnou a svědivou vyrážku, jedná se s největší pravděpodobností o tzv. sluneční alergii. Tehdy nezbývá nic jiného, než pokožku důsledně chránit pečlivě vybraným a na malém kousku pokožky otestovaným krémem s vysokým UV faktorem a samozřejmě i vzdušným oděvem. Do dětského jídelníčku zařazujte hojnost ovoce a zeleniny s obsahem betakaroténu (mrkev, barevné papriky, meruňky apod.). Pozdější možné zhoubné důsledky opakovaného poškození jemné dětské pokožky sluncem vám v současnosti potvrdí každý dermatolog.
Uhnal si úžeh
Úžeh si děti snadno „uženou“ na prudkém letním slunci tehdy, nechrání-li jejich střapaté hlavičky vhodné čepičky. Čapku je nevhodné namáčet, zvyšujete tak propustnost UV záření! Při úžehu dochází k podráždění mozku a jeho obalů silným slunečním zářením. Důsledkem bývá bolest hlavy, horečka, nevolnost, slabost a ztuhnutí šíje. Ve vážných případech šok a bezvědomí. Ale pozor! Úžeh si nepleťme s úpalem! Příčinou úpalu bývá vysoká okolní teplota nebo horečnatá onemocnění, kdy už organismus není schopen teplo odvádět pryč. Úžehem zmožené ratolesti uvolníme oděv, uložíme ji do stínu, ideální je chladnější a dobře větraná místnost. Pomalu podáváme tekutiny, hlavu lze zchladit studeným obkladem. Je-li je dítko apatické, nerozpakujeme se volat linku 155.
Suché i mokré tonutí vás k odvážným kouskům donutí
Rok od roku u nás narůstá počet tonutí dětí v bazénech a jezírkách u rodinných domů. Žádné dovednosti získané i v tom nejlepším kurzu „baby plavání“ nenahradí pečlivý rodičovský dozor, jehož absence je hlavní příčinnou takových nešťastných událostní.
Z odborného hlediska dělíme tonutí na suché a mokré. U suchého dochází k reflexnímu stažení hrtanu po potopení, nešťastník se jednoduše dusí. Tento typ tonutí je častější u dětí. Větší počet nehod má na svědomí tonutí mokré, kdy vdechnutí vody způsobí zaplavení dýchacích cest a následně plic, které nenávratně poškozuje. U dospělých bývá nejčastější příčinou tonutí porucha vědomí (např. opilost, epileptický záchvat, infarkt, úraz hlavy). Ať už je tonutí jakékoliv, není při záchraně času nazbyt. Tonoucí rychle ztrácí vědomí, selhává dýchání a zhruba po 5 minutách dochází ke změnám na mozku.
Při záchraně tonoucího vám pomůže jakýkoliv plavoucí předmět, kterého se může tonoucí chytit. Přímý kontakt s vystresovaným a o holý život zápasícím jedincem (zvláště dospělým) je pro zachraňujícího nebezpečný. Jestliže zachráněný nedýchá, nezbývá nic jiného, než resuscitovat a volat linku 155. Tu volejte vždy, ať k resuscitaci dojde či ne. Život ohrožující otok plic se může projevit i několik hodin po nehodě!
Hop a skok a je tu šok!
Děti rády skáčou, a to nejen na suchu, ale i do vody. Zvláště chlapci by už od raného dětství měli slýchat, že se do vody neskáče nikde, kde to neznám a střemhlavé pády z vysokých můstků jsou výhradní doménou skokanských „profíků“! Záchranáři se dokonce učí tzv. „skok do neznámé vody“. Na řeku bereme dítko výhradně v dobře padnoucí plovací vestě, ideálně s nákrčníkem, popřípadě s přilbou.
Poranění páteře po nepovedených skocích bývají často závažná. Projevují bolestí a deformací v místě zranění, otokem, krevním výronem či neurologickými obtížemi, jakými jsou např. brnění, poruchy citlivosti a ovládání končetin. A protože poranění páteře lze vyloučit výhradně pomocí rentgenu, je nutné při podezření manipulovat se zraněným naprosto minimálně: šetrně jej vyprostit z vody a položit na rovnou plochu na záda. Manipulaci omezte na minimum, zachráněného sami nikam nenoste (zvláště za končetiny) ani nepřevážejte! Neukládejte jej do zotavovací polohy a vždy volejte sanitku. Při neodkladné resuscitaci mu nezaklánějte hlavu, pouze předsunujte dolní čelist. Pokud záchranáři dítku nasadí tzv. krční límec, dohlédněte na to, že mu bude sundán až na základě úspěšného rentgenu!
I malá včelka může způsobit obrovské potíže!
U vody se to v létě hemží barevnými lopatičkami a kyblíčky, obnaženými těly i tělíčky a bohužel také bodavým hmyzem, na jehož bodnutí jsou mnozí z nás alergičtí. A tak bychom měli vědět, co si v případě silné alergické reakce (zrychlené a mělké dýchání, nevolnost, bledá, studená a vlhká pokožka, dítě si olizuje si rty, zívá)počít. Jedinec se silnou alergickou reakcí, tzv. anafylaktickým šokem, musí být urychleně dopraven k lékaři. Ve svízelné situaci se též ocitají osoby, které hmyz bodl do jazyka, krku apod., kdy hrozí otok a neprůchodnost dýchacích cest. V takovém případě vyzvěte dítko, ať si „vrazí“ prst co nejdále do pusy a silou zmáčkne jazyk, alespoň trochu mechanicky zprůchodní dýchací cesty. Mírnou reakci zažehná antihistaminikum spolu s místním chlazením. Pomůže i cucáním ledu nebo zmrzliny.
Pokud o prudkých reakcích na hmyzí bodnutí u dítěte víte, možná s sebou všude vozíte adrenalinové pero EpiPen. Větší děti se s ním naučí bez problémů pracovat.
Autor: Martina Machová
www.studio-motylek.cz
Přečtěte si také:
Navštivte také: Celebrity, Diskuze pro ženy