Hrad KRAŠOV je baštou trampingu

14.3.2009 | Volný čas

Zříceninu poměrně málo známého hradu Krašov nalezneme na Rakovnicku. Nachází se na skalním ostrohu nad soutokem Berounky a Brodeslavského potoka, poblíž obce Bohy. K zřícenině hradu Krašova vede částečně podél Všehrdského potoka dobře značená turistická cesta od čtyř kilometrů vzdálených Všehrd.

Krašov byl vybudován v první polovině XIII. století jako šlechtické sídlo pánů z Krašova. Nejprve byl vystavěn na vrcholovém skalním terasu vypínajícím při levém břehu řeky Berounky malý sálový hradní palác. Nádvoří před ním bylo chráněno hradbou s bránou - orientovanou k jihovýchodnímu přístupovému úbočí návrší - chráněnou malou věžičkou. Při první přestavbě malého hradu, již v druhé části XIII. století, byla přistavěna pro ochranu brány v hradbách na upravené nižší terase především okrouhlá obranná věž. Z ní jsou dnes patrny jen velmi nízké zbytky zdiva. Na rozhraní obou nádvoří jsou jen těžko patrné stopy čtyřboké věže, která zde stála patrně od poloviny XIV. století a sloužila v průběhu času zejména k případnému zajištění brány v hradbě mezi oběma nádvořími. Měla být posledním útočištěm po případném ústupu obránců až do samého jádra původního areálu vnitřního hradu.


Někdy v této době přešlo držení Krašova na pány z Kolovrat. Zřejmě hned na počátku jejich vlády na Krašově bylo započato s modernizací předhradního opevnění, aby mohl hrad odolat stále kvalitnějším palným zbraním na konci XV. století. Vznikl nový val, ale zejména předsunutá bašta. Ta měla zmírnit případné nebezpečí dělostřelecké palby, která hrozila z nedaleké výšiny za Brodeslavickým potokem.


V objektu postupně vznikla řada hospodářských staveb, která zajišťovala obyvatelům poměrně velkou soběstačnost. V předhradí to byl zejména pivovar, samozřejmě krčma, dále kovárna, cihelna, byly zde dokonce i lázně a úplně nejníže u řeky Berounky mlýn se soustavou rybníčků.
V XVI. století byl hrad Krašov přestavěn na renesanční zámek. V druhé polovině XVII. století se stal majetkem kláštera v Plasích. Mniši nechali budovy barokně upravit a využívali je jako jakési letní sídlo. Po zrušení kláštera za josefinských reforem byl Krašov v r. 1785 postupně opuštěn a vystavěn povětrnostním vlivům rychle podléhal zkáze. Za zříceninu je označován dokonce již od roku 1800.


V roce 1931 založili místní nadšenci Spolek pro zachování hradu Krašova, kterému se o šest let později podařilo hrad odkoupit od rodiny Metternichů a pustit se do jeho oprav. Je s podivem, že až v letech 1971 - 1972 proběhl na zřícenině hradu Krašov archeologický výzkum, který přinesl první ucelené představy o někdejším raně gotickém hradu. Byl vlastně iniciovaný některými problematickými úpravami zříceniny ze strany členů spolku pro ochranu hradu.


V současné době jej spravuje navazující společnost pro zvelebení hradu Krašova, která je jakýmsi volným trampským sdružením nadšenců pro historické stavby. Zajímavé je, že sdružení vzniklo ještě za pokusu o socialistickou republiku v bývalém Československu. Toto občanské sdružení v prostoru hradních rozvalin vybudovalo několik dřevěných staveb, provedlo opravu hradního zdiva hned ve vstupní partii zříceniny a pořádá na Krašově víkendové zábavné programy. Zřícenina Krašova je celoročně volně přístupná, dřevěné budovy jsou však uzamčeny a slouží nynější dočasné správě této státem nedoceněné památky především jako noční útulky-primitivní ubytovny trampů či jako skladiště materiálu pro pozdější plánované záchranné práce. Na opravy je možné nechat při návštěvě v (zabezpečené) pokladničce dobrovolný příspěvek na záchranné práce hradní zříceniny, která bývala kdysi významným a dosud opravdu nedoceněným šlechtickým sídlem.


Foto Krašova, pohled od jihozápadu, rytina P. Röhricha podle kresby M. Prusíka (1795)

Komentáře

Pro zobrazení komentářů se musíte přihlásit.