Nízká inteligence je druhým největším nepřítelem lidského srdce
Inteligence je po kouření druhým nejrizikovějším faktorem pro vznik srdečních nemocí. Podle lékařů by se osvětové kampaně měly zaměřit především na osoby s nižším IQ.
Britští vědci zjistili, že nízký inteligenční kvocient úzce souvisí s onemocněními a úmrtími v důsledku kardiovaskulárních chorob. Kromě kouření je hlavním faktorem provázejícím tyto nemoci.
Kardiovaskulární choroby jsou přitom nejčastější příčinou smrti u mužů v Evropě, Spojených státech a většině ostatních průmyslových zemích. Podle světové zdravotnické organizace byly v roce 2005 z 32 procent příčinou všech úmrtí na Zemi.
Je známa skutečnost, že horší vzdělání a nižší příjem často zvyšují riziko vážných chorob. Důvodem je především ztížený přístup ke zdravotní péči, zhoršené životní podmínky, chronický stres a vyšší míra zdravotních rizik, například kouření.
Britští experti v čele Dr. Davidem Battym analyzovali zdravotní údaje 1 145 mužů a žen kolem 55 let a během následujících 20 let sledovali jejich zdravotní stav.
Poté určili pět nejrizikovějších faktorů pro vznik srdečních nemocí. Jsou jimi: kouření cigaret, nízké IQ, nízký finanční příjem, vysoký krevní tlak a nedostatečná tělesná aktivita.
"Existují věrohodné důvody, které vysvětlují, proč má nízký IQ vliv na vznik kardiovaskulárních onemocnění," říká Batty a dodává: "Ohroženi jsou především ti, kteří ignorují nebo odmítají vzít na vědomí rady lékařů týkající se nebezpečí kouření, dodržování zdravé životosprávy a podobně."
Podle něho je důležité, aby při prevenci brali lékaři v úvahu schopnosti, které se odrážejí v pacientově IQ.
"Z hlediska péče o veřejné zdraví je možné IQ zvýšit například usnadněním přístupu ke vzdělání," tvrdí Batty.
S tím souhlasí i epidemioložka Ioanna Tzoulakiová: "Veřejné zdravotní kampaně by se měly zaměřit na vlivy, které se objevují už v mládí, ovlivňují výši IQ a vznik sociálních rozdílů," upozorňuje.
Zdroj: Korzo
Foto: Samphoto
